Téměř polovina Čechů neví, na jakou hodnotu má pojištěnou svou nemovitost
26.11.2021 09:37 |
„Pojištění střechy nad hlavou je klíčová věc, přesto bohužel stále existuje až 40 % nemovitostí, které nejsou vůbec pojištěny. Zároveň permanentně rostou ceny stavebních prací – a některé materiály zdražily za poslední roky i dvojnásobně. Ovšem pojistná částka tomu v řadě případů naprosto neodpovídá,“ varuje Eva Poláchová, členka představenstva Kooperativa pojišťovny.
Jak by se dala zhodnotit situace v pojištění nemovitostí občanů? Mají klienti vůbec přehled o svých pojistných smlouvách?
Bohužel nemůžeme říci, že by smlouvy vždy odpovídaly potřebám klientů, především dostatečnou výší pojistné částky: 41 % populace ČR neví, na jakou hodnotu má pojištěnou svou nemovitost. Méně než polovina respondentů (42 %) si v posledních pěti letech aktualizovala svou pojistnou smlouvu. Přitom intuitivně zde veřejnost problém tuší, protože jen 23 % dotázaných se domnívá, že by se jejich nemovitost dnes dala znovu vybudovat za stejnou částku. Vycházím z výzkumu, který v září 2021 realizovala Kooperativa s agenturou IPSOS na reprezentativním vzorku 525 majitelů nemovitostí (bytů a domů) ve věku 25–75 let.
Čím to je, že řada nemovitostí není vůbec pojištěna?
Lidé podceňují riziko, které jejich majetku hrozí. Střední Evropa je z hlediska přírodních katastrof relativně klidnou oblastí, nicméně v posledních 20 letech několik ničivých povodní a vichřic zažila. A klimatické změny naznačují, že podobné jevy mohou být stále častější, zejména silný vítr. Jen za posledních 20 let se ČR prohnaly čtyři vichřice, u nichž rychlost větru v nárazech přesáhla 200 km/h. V roce 2007 to byl Kyrill, v roce 2017 Herwart, v roce 2019 Eberhard a v roce 2020 Julie. A letos se pak na jižní Moravě lokálně vyskytlo nejničivější tornádo, po kterém zůstalo několik desítek stržených domů. Takové obrázky jsme znali třeba z Karibiku, ale v ČR jsme si je vůbec nedovedli představit.
Pokud se podíváme třeba jen na změnu průměrné teploty, za posledních 50 let stoupla v ČR o 1,5 °C. I když se to nemusí zdát jako nějaká významná změna, oteplení potvrzuje i více tropických dnů, tedy dnů, kdy teplota přesáhne hodnotu 30 °C, které na území ČR zaznamenáváme. Před rokem 1990 to bylo průměrně 13 tropických dnů v roce, po roce 2010 pak již průměrně 28 dní, a v roce 2018 jsme v ČR zaznamenali dokonce 31 tropických dnů. Podobně je to i se srážkami: roční průměry srážek sice tolik nekolísají, ale roste výskyt dnů s extrémními srážkami (nad 30 mm). Změna teplot s sebou přináší i rychlejší výměnu vzduchu a výskyt silného větru; extrémní srážky pak s necitlivými zásahy do krajiny znamenají lokální povodně, jež mohou přerůst v extrémní katastrofu, jako např. letos v Německu.
Máte přesné údaje, kolik nemovitostí a domácností není pojištěno?
Celkový počet nemovitostí je odhadován na 4,756 mil. V roce 2020 bylo pojištěno 2,559 mil. rezidenčních nemovitostí, tedy 58 %. Podobné je to u domácností; dle Českého statistického úřadu existuje 4,375 mil. domácností, z toho bylo v roce 2020 pojištěno 2,681 mil. domácností, tj. 61 %. Navíc dlouhodobě trvá situace – a naše zkušenosti z posledních měsíců, kdy jsme byli svědky tornádem zničených domů, to opět potvrdily –, že někteří klienti mají majetek sice pojištěn, ale nedostatečně, neboť smlouvu o pojištění již řadu let neaktualizovali. A vzhledem k značnému růstu cen ve stavebnictví peníze od pojišťovny nemusí (a asi ani nebudou) v případě škody na opravu či znovupořízení nemovitosti stačit.
Problém je tedy také ve výši pojistných částek?
Přesně tak. Pojistné plnění by u mnoha smluv nedostačovalo na vyřešení skutečně vážné, či dokonce fatální škody, a to zejména po již zmiňovaném zvyšování cen ve stavebnictví. Ze závěrů nejnovější Kvartální analýzy českého stavebnictví (za 3. čtvrtletí 2021) vyplývá, že meziroční zdražení staveb činí v průměru až 19 %, vlivem dražšího stavebního materiálu a stavebních prací. Zároveň by měl klient pojišťovně oznámit, pokud něco rekonstruuje či přistavuje, aby se to do pojištění propsalo. Typicky nebývají dopojištěny třeba solární panely.
Máte z poslední doby nějaký případ zjevného podpojištění?
Ano, jedná se o případ po již zmiňovaném tornádu, které poškodilo řadový rodinný domek. Vzhledem k rozsáhlým škodám statik nařídil kompletní demolici objektu. Pojistná smlouva byla uzavřena v roce 1997 na pojistnou částku 800 000 Kč a její výše od té doby nebyla nijak aktualizována. Pojistná částka neodpovídá hodnotě rodinného domu, která byla v době vzniku škody 3 200 000 Kč. Náklady na demolici a znovupořízení domku tak čtyřnásobně převýší objem vyplaceného pojistného plnění.
Setkávají se pojišťovny s tím, že aby klient na pojistce ušetřil, dobrovolně si sníží hodnotu nemovitosti?
Víte, klienti mají většinou dopředu představu, jaké pojistné by chtěli platit. Začnou spekulovat o tom, zdali nemovitost pojistit na celou pojistnou částku, nebo pojistku snížit a ušetřit. Ale v těchto případech se na pojištění skutečně nevyplatí šetřit… Řekněme, že pojištění domácnosti nebo jiné pojištění lze vyřešit postupem času, nicméně střechu nad hlavou je potřeba pojistit kvalitně. Takže je podle mě nejdůležitější mít pojištěnou nemovitost na částku odpovídající hodnotě nemovitosti.
Jak o tom klienty přesvědčit?
To se snažíme řešit neustále: kampaněmi v médiích, ale zejména tím, že pojišťovací poradci se svými klienty tento problém intenzivně diskutují. Naše interní systémy a aplikace, které pomáhají poradcům „nabízet, modelovat a uzavírat“ pojistné smlouvy, koncipujeme tak, aby v tom dobrém slova smyslu vedly poradce k tomu, aby klientovi nastavili parametry odpovídající realitě. Musíme být v tomto směru aktivní a jak zákazníci, tak pojišťovny musí situaci společně narovnat, aby klienti, když se jim něco přihodí, skutečně dostali dost peněz na vyřešení problému. Kooperativa na vývoj situace průběžně reaguje: v pojištění majetku občanů jsme v květnu 2021 kompletně obměnili naši metodiku i produktovou nabídku, včetně systému oceňování budov. Bohužel zjišťujeme, že největší zájem ze strany klientů je jen po obdobných katastrofách, jako byla ta na jižní Moravě. Ale bohužel po několika měsících se situace vrátí do starých kolejí. Takže opět nastává práce pro pojišťovací poradce.
Pokrývá pojištění veškeré živelní katastrofy?
Ty moderní živelní katastrofy v každém případě ano, samozřejmě včetně právě tornáda. Pokud má někdo pojištění uzavřeno třeba před 20 lety, nemusí dnes již být dostačující. U novějších pojistných jevů, jako třeba přepětí v elektrické síti, je lepší si smlouvy překontrolovat.
Nabízejí pojišťovny i pomoc při předcházení škodám, příp. asistenční služby?
Moderní pojišťovna myslí nejen na výběr pojistného a vyplacení škod, ale i na další části tohoto procesu, které mohou lidem ušetřit čas, práci i peníze – zejména tedy na prevenci a asistenci. Nejenže si v rámci prevence můžete pořídit třeba čidla odhalující požár, vodovodní škodu či zloděje, nýbrž umíme svým klientům poslat i přesně cílené, opravdu praktické meteovarování. Přijde SMS, že v místě pojištění se za několik hodin vyskytne bouře či kroupy, a vy si pak stačíte schovat auto do garáže či uklidit zahradní nábytek. Zajímavé jsou i asistenční služby, když si třeba zabouchnete dveře nebo něco potřebujete urgentně opravit, či nově i cykloasistence – pro případ, že si na výletě poškodíte kolo. Dnes prostě nestačí „jen“ zaplatit škodu; moderní pojišťovna by měla pomoci vyřešit problém.
Poslední dobou nejen pojišťovnictvím velmi rezonují témata CSR a udržitelnosti podnikání, která souvisejí právě i se změnami klimatu. Jak se stavíte k této problematice?
Udržitelnost z našeho pohledu nesouvisí zdaleka jen s životním prostředím nebo proměnami danými klimatickou krizí. Environmentální kontext vnímáme v oblasti produktů, vzdělávání zaměstnanců či skrze osvětu vůči klientům. O udržitelnost usilujeme také v oblasti financí, investic a naší komunikace s klienty. Pečlivě se zabýváme všemi nařízeními, sledujeme aktuální vývoj v legislativě a naplňujeme veškeré požadavky. Ale řečeno úplně jednoduše a lidsky, udržitelnost a společenská odpovědnost jsou prostě logickou a pochopitelnou snahou lidí i firem chovat se slušně ke světu, ve kterém žijeme, zamýšlet se nad tím, jak jej ovlivňujeme, a podnikat tak, abychom jej zachovali v co nejlepším stavu pro budoucnost.