Aktuální trendy v oblasti zemědělského pojištění
11.10.2016 14:38 |
Zemědělství patří mezi hospodářská odvětví neúprosně ovlivňovaná rozmary počasí. Střídání suchých a deštivých let, silné mrazy či častý výskyt krupobití, které dokáže „sklidit“ úrodu během několika minut. Kvůli vývoji klimatických podmínek vystupují do popředí i rizika dříve méně významná. Proto je třeba, aby i pojistný trh dokázal reagovat odpovídajícími produkty.
Rizika zemědělce a jejich řešení
Zemědělec vždy byl, je a patrně i v budoucnosti stále bude, velmi konzervativní a především zodpovědný člověk. Díky své odbornosti a svědomitosti dokáže eliminovat nebo alespoň omezit výskyt negativních vlivů (například chorob nebo škůdců), které významně ovlivňují jeho podnikání. Proti nepředvídatelným jevům spojených s počasím, k nimž patří zejména krupobití, mráz, vichřice, záplava nebo v posledních létech aktuální sucho, však není jiné obrany než pojištění. Alternativní možnost jak zajistit rodinnou farmu nebo zemědělskou firmu pro případ ekonomického výpadku způsobeného rozmary počasí (pokud nechce být podnikatel závislý pouze na nejisté státní podpoře) prakticky neexistuje.
Role státu
Aktivní státní podpora pojištění v posledních letech výrazně přispěla ke zvýšení propojištěnosti plodin i zvířat. U chovu zvířat se pohybuje kolem 80 %, u plodin na orné půdě pak přes 60 % a nadále stoupá díky tomu, že státní podpora v posledních letech dosahuje horní hranice limitu 50 %, ve kterém může být poskytována. Pro srovnání například v Rakousku je stanovena její výše na 50 % ze zaplaceného pojistného zákonem a vyplácí se tam z tzv. Katastrofického fondu financovaného státem. Fond tuto částku vyplatí pojišťovně, která polovinu pojistného svým klientů k úhradě ani nepředepisuje, a přebírá tak i veškeré související byrokratické zatížení. Tento postup u nás zatím není možný.
Fond těžko pojistitelných rizik
V posledních letech se velmi často diskutuje o Fondu těžko pojistitelných rizik, prostřednictvím kterého je stát ochoten pomáhat zejména v případech rizik, jež komerční pojištění nekryje. Jedná se zejména o rizika postihující rozsáhlé oblasti s objektivně velmi vysokým pojistným plněním, která ale představují i Achillovu patu zmíněného fondu. Plánovaný rozpočet by totiž na pokrytí extrémních škod způsobených suchem nestačil. Jde například o roky 1947 nebo 1974. Nedostatku potravin bychom se samozřejmě v takovém případě bát nemuseli, protože státní hmotné rezervy existují, jak je obecně známo, nejen v pohonných hmotách, ale i v obilí. Navíc by k řešení přispěla i globalizace. Neurodí-li se u nás, urodí se v Argentině nebo v Austrálii. Ceny sice stoupnou, ale hladomor nehrozí. Nicméně řada zejména menších a středních zemědělců by pak musela přerušit svou další kontinuitu a z ekonomických důvodů hospodaření ukončit.
Tradiční nejčastěji pojišťovaná rizika
Lze předpokládat, že v oblasti zemědělství bude i nadále nejčastěji poptávaným produktem u plodin pojištění pro případ krupobití. Škody působí sice většinou lokálně, zato však v celém průběhu hlavního vegetačního období a bývají velmi závažné. Výpočetní systém Agra pojišťovny vyhodnotil, že v tomto roce způsobilo (pojištěným i nepojištěným zemědělcům) ztrátu v součtu přes 1,5 miliardy Kč. Druhé místo patří pojištění důsledků mrazu a vyzimování, bez rozlišení na jarní a zimní mráz. Evergreen představuje pojištění pro případ vichřice a záplavy, o které mají zájem především zemědělci hospodařící v oblastech, kde k podobnému poškození porostů častěji dochází. Z ostatních rizik je zapotřebí zmínit poškození požárem, škůdci nebo porůstáním (způsobeným trvalým deštěm ve sklizni).
Novinky
V souvislosti s pozvolnou změnou klimatu lze pozorovat i změny v poptávce po pojištění zemědělských rizik týkající se zejména plodin. Nedochází k poklesu zájmu o pojištění tradičního nebezpečí poškození či ztráty úrody. Jedná se spíše o zvýšení zájmu o širší spektrum nebezpečí – např. poptávku po pojištění krupobitních sítí i ovoce pod nimi a současně důsledků jarního mrazu, ale i o rizika nová, doposud nepojistitelná. Jde zejména o pojištění sucha.
Systém (podpory) pojištění v zahraničí
Pomineme-li země afrického kontinentu, kde je pojem pojištění sucha chápán spíše jako milosrdenství státu vůči farmářům, není bez zajímavosti aktivní přístup Španělska, které už delší dobu zkouší a vylepšuje systém pomoci. I tady však je a bylo pojištění jen dílčím řešením. Ve finále pomáhá přímo stát. Velmi zajímavý způsob praktikují a stále „ladí“ v USA. Základ tohoto systému tvoří síť vzájemně si nekonkurujících komerčních pojišťoven s regionální působností (zjednodušeně: co stát, to pojišťovna). Tyto pojišťovny se nezajišťují u komerčních zajišťoven, ale u fondu vytvořeného a dotovaného státem. Pojišťovny platí zajistné tomuto fondu a dostávají od něj zajistné plnění. Výhody uvedeného systému jsou zřejmé. Zajistné, které v Evropě inkasují komerční zajišťovny, inkasuje fond, peníze tedy zůstávají v systému. V případě nedostatku prostředků „dosypává“ do fondu stát, který se tak zhostí své odpovědnosti za živitele národa.
Moderní trendy
Díky výpočetní technice, která nás provází na každém kroku, se po dlouhá desetiletí zažitá praxe odhadu výše škody za pomoci papírových sčítacích lístků rychle mění. Přestože se stále neobejdeme bez fyzické přítomnosti likvidátora na poškozeném pozemku, technické vybavení tvoří mnohem sofistikovanější nástroj. Jde o tablet se speciálním programovým vybavením, ve kterém se nachází nejen elektronická obdoba sčítacích lístků a veškeré škodní manuály, ale i mapa, podle které lze každý pojištěný pozemek jednoznačně identifikovat. Proto je vyloučeno, aby bylo omylem vyplaceno plnění za pozemek jiný než pojištěný. Po zanesení škody do tabletu se hodnoty přenesou na centrálu, kde už automaticky dochází ke zpracování vyúčtování škody. V Rakousku provozují tento nový systém již několik let, u nás jej zavádíme postupně. Plně funkční bude již v příštím roce. Přináší zásadní zrychlení a zjednodušení výplaty pojistného plnění, která může proběhnout do několika dnů od vyhodnocení výše škody v terénu.
Blízká budoucnost
Neustálý růst schopností informačních technologií ale napovídá, že časem se vývoj posune ještě dál. Pomineme-li neosvědčené pokusy likvidovat škody na plodinách podle fotografií poškozených plodin samotných, lze zvážit samozřejmě i sofistikovanější postupy likvidace, tzv. „od stolu“. Ty zpravidla směřují k indexnímu typu pojištění. Toho bude již v blízké budoucnosti možné využít právě u pojištění sucha i u nás, protože úhrny srážek a výše teplot je možné na rozdíl od např. síly krupobití relativně spolehlivě vyhodnocovat. Poněvadž Agra pojišťovna působí kromě své mateřské centrály v Rakousku a České republice i v dalších zemích, zkušenosti s čistě indexním pojištěním již má. Pracuje poté pouze s údaji o srážkách, příp. o teplotě vzduchu, a prohlídka porostů na místě odpadá. Aby bylo možné přistoupit k výplatě plnění, musí ale přepočtený srážkový deficit dosahovat alespoň 50 % dlouhodobého průměru. Klasická likvidace škod na pozemku i indexní typ „od stolu“ má své výhody i nevýhody a je zřejmé, že budou koexistovat společně. Technický pokrok mnohé zpřesňuje a snažíme se jej plně využít. Odborníci v současné době testují a ověřují, zda a jak při stanovování škod využít satelitního programu EU Copernicus, z jehož snímků lze vyčíst mimo jiné údaje k NDVI – indexu normalizované odchylky stavu vegetace. Míra fyziologického stresu vegetace vytváří ukazatel nejen pro sucho, ale i pro další rizika ohrožující zemědělské plodiny.
Závěrem
Z výše uvedených informací vyplývá, že aktuálně se zemědělské pojištění mění v několika oblastech. Nejvýrazněji k tomu přispívají změny klimatu a potřeba správných pojistných produktů, podpořených významnou dotací pojistného. S tím souvisí i snaha o dodatečnou státní pomoc prostřednictvím fondu, jehož pozitivní přínos ovšem není jednoznačný. Světovým trendem se stává specializace zemědělských pojistitelů, která státu umožňuje lepší kontrolu nad jejich fungováním.
Autor: Ing. Marek Hrubý
ředitel Agra pojišťovny